11.2.2010 Výjezdová činnost ÚSZS MSK za rok 2009

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 11.02.2010 15:26:19 - verze pro tisk

V uplynulém roce řešily posádky Územního střediska záchranné služby Moravskoslezského kraje na základě tísňové výzvy téměř devadesát čtyři tisíc čtyři sta událostí. Další více než tisícovka výjezdů byla plánovanými zásahy, např. plánované transporty vážně nemocných pacientů mezi zdravotnickými zařízeními. Záchranáři přitom ošetřili celkem 88 196 pacientů. To znamená nárůst o osmnáct procent oproti roku 2008. Záchranná služba tedy za den řešila průměrně dvě stě šedesát událostí. Operační střediska v našem kraji přitom přijala okolo 300 000 hovorů na tísňových linkách. Další statisíce volání pak operátoři vedli na linkách netísňových.

Tělesná onemocnění

Převážná většina výjezdů našich posádek je z důvodu náhle vzniklého nebo prudce zhoršeného tělesného onemocnění a těchto pacientů ošetřili záchranáři na území Moravskoslezského kraje bezmála padesát šest tisíc, tedy asi 60% ze všech.

Z tohoto počtu se například v několika tisících případů (2912) jednalo o akutní koronární syndrom – více než čtyři stovky pacientů ohrožených nejčastěji akutním srdečním infarktem byly našimi posádkami po prvotním vyšetření a ošetření směrovány na specializovaná pracoviště do Fakultní nemocnice v Ostravě nebo v Třinci.

Ve více než čtyřech tisících případech (4367) jsme byli voláni k nemocným s cévní mozkovou příhodou. Mezi další důvody výjezdů patřily dechové obtíže, bolesti na hrudi, epileptické nebo astmatické záchvaty a další...

Úrazy

Záchranáři také ošetřovali přes sedmnáct tisíc pacientů, kteří utrpěli nějaký úraz či nehodu. Většina jich byla spíše lehkých či středně těžkých a bezprostředně neohrožovaly život postiženého. Čtyři stovky zraněných však byly ve vážném stavu; dalších sedmdesát osob z této kategorie musely naše posádky resuscitovat. Lékaři záchranné služby již nemohli zachránit 169 postižených. Ti na následky svých zranění zemřeli buď ještě před příjezdem posádky nebo záchranáři prohráli boj o jejich život v průběhu zásahu.

Onemocnění psychiatrická a sebevraždy

Záchranáři vyjížděli také k nemocným s psychickými obtížemi, kterých ošetřili 4879. Jednalo se především o pacienty s depresemi, akutními psychotickými stavy, ale také například se závislostmi.

Ve více než osmi stech dvaceti případech jsme dále zasahovali u lidí, u nichž došlo k sebepoškozování nebo se pokusili o sebevraždu. Bezprostředně ohroženo na životě přitom bylo asi dvanáct procent z nich, sedm záchranáři oživovali a osmadevadesát pacientů, k nimž naše posádky přijely, si záměrně přivodilo smrt.

Resuscitace

Záchranáři v našem kraji resuscitovali v minulém roce celkem 883 pacientů, u nichž došlo k selhání základních životních funkcí. V necelé polovině případů byli úspěšní, podařilo se jim obnovit činnost srdce a pacienta následně předali do další péče v nemocnici.

Výjezdy sanitních vozidel

K pacientům v Moravskoslezském kraji vyjíždělo v loňském celkem sedmapadesát posádek v Ostravě a pěti bývalých okresech..

Záchranná služba disponuje dvěma typy posádek: s lékařem a bez lékaře. Lékařské posádky zasahují v systému rychlé lékařské pomoci (RLP) nebo rendez-vouz (RV), kdy lékař vyjíždí v osobním vozidle. Posádky RLP uskutečnily v roce 2009 bezmála třicet tisíc výjezdů, v systému RV pak více než pět a půl tisíce.

V režimu rychlé zdravotnické pomoci (RZP), kdy pracuje posádka ve složení zdravotnický záchranář a řidič, bylo minulý rok realizováno přes 60 tisíc zásahů.

Přehled typů posádek a jejich počtů:

Rychlá lékařská pomoc (RLP) 19

Rendez-vouz (RV) 4

Rychlá zdravotnická pomoc (RZP) 34

Průměrný čas potřebný pro dojezd k pacientovi činil přibližně sedm a půl minuty. Patnáctiminutový limit dojezdu na místo události splnily posádky záchranné služby v 94% případů.

Letecká záchranná služba

Územní středisko záchranné služby Moravskoslezského kraje disponuje kromě sanitních vozidel také vrtulníkem letecké záchranné služby. Vrtulník s volacím znakem „Kryštof 05“ má na svém kontě v minulém roce celkem 589 misí a posádky přitom strávily v akci 736 hodin. Přes dvě stovky misí přitom bylo primárních - posádka LZS při nich byla volána k ohroženým pacientům do terénu. Další vzlety uskutečnili letečtí záchranáři pro vážně postižené nemocné či zraněné, které transportovali ze zdravotnických zařízení zpravidla na specializovaná pracoviště fakultních nemocnic. Těchto misí zajistila LZS Ostrava 321. Necelých dvě stě letů záchranářského vrtulníku proběhlo v nočních hodinách.