Zlomeniny

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 16.02.2008 18:17:15 - verze pro tisk

Jedná se o úrazy charakterizované porušením celistvosti kosti. Z praktického hlediska rozdělujeme tato poranění na zlomeniny

- zavřené, tj. bez porušení kůže nad místem zlomeniny

- otevřené, provázené vnějším krvácením.

Zlomeniny mohou být

- s posuvem úlomků

- bez posuvu úlomků.

Příčiny zlomenin

Mezi nejčastější příčiny tohoto typu úrazů patří:

• dopravní nehody

• sportovní úrazy

• pády na kluzkém terénu – zejména v zimním období

• lidská nepozornost a nerozvážnost

• pády z výšek

• domácí násilí - tato příčina zůstává často nerozpoznána

Příběh z praxe:

Starší muž se rozhodl opravit okap na svém rodinném domku. Žebřík „dvoják“ postavil na nerovném terénu do svahu na značně zledovatělý podklad (!!!). Když po něm stoupal nahoru, žebřík na ledu podjel, muž ztratil rovnováhu a začal padat. Jedna noha však zůstala zachycena na příčce žebříku. Při pádu pacienta tak došlo doslova k vylomení dolního konce bérce a komplikované otevřené zlomenině. Postiženého musela ošetřit posádka záchranné služby, úraz bude vyžadovat dlouhodobou léčbu.

Častým důvodem výjezdů posádek Zdravotnické záchranné služby k pacientům se zlomeninami bývá poranění dlouhých kostí, a to zejména kosti stehenní a krčku stehenní kosti; dalšími pak jsou také zlomeniny kostí horní končetiny.

Záchranáři se setkávají rovněž se zlomeninami lebních kostí, páteře a obličeje. Tato poranění se vyskytují častěji u mladých lidí.

Jedná se o velmi závažná a mnohdy smrtelná zranění, která jdou na vrub dopravních nehod, sportovních aktivit a pádů z výšek.

Rizika zlomenin

Nebezpečí zlomenin spočívá zejména v

- porušení cév s následným krvácením či poruše prokrvení končetiny stlačením cévy

- poškození nervů a možném ochrnutí postižené končetiny

- rozvoji šoku, který je vyvoláván velkou krevní ztrátou a samotným úrazem

- vniknutí infekce při otevřené zlomenině

- možnosti tukové embolie

Pozor!

Zlomenina, zejména dlouhých kostí či například pánve, může v určitých případech vést i ke smrti pacienta, a to především následkem velké krevní ztráty.

Ta může například činit

- při zlomenině stehenní kosti až 1,5 litru

- u zlomeniny pánve pak i tři a více litrů krve.

Příznaky zlomenin

• silná bolest při úrazu, zvětšující se i mírným pohybem

• změněný tvar poraněné části těla nebo její neobvyklá poloha

• normální pohyb je omezený nebo nemožný, či je naopak nápadná neobvyklá pohyblivost

• při pohmatu cítíme třaskání (zvuk křupajícího sněhu) a místo zlomeniny je bolestivé

• velký otok, krevní výron

• podobné příznaky můžeme pozorovat též při vykloubení; bolest, otok, krevní výron jsou přítomny i u pohmoždění a podvrtnutí kotníku (zásady první pomoci jsou stejné jako u zlomenin)

První pomoc

- oděv odstraňujeme jen při důvodném podezření z otevřené zlomeniny; obuv ponecháme

- s postiženým manipulujeme co nejméně, první pomoc poskytujeme nejlépe přímo na místě nehody bez zbytečného přenášení zraněného

- u otevřených zlomenin nejprve zastavíme krvácení a přiložíme sterilní obvaz (čistý kapesník apod.)

- je-li zlomenina komplikovaná tepenným krvácením, přiložíme zaškrcovalo nad místo poranění (originální gumové škrtidlo, opasek, šátek, kus tkaniny z oděvu apod.)

- zajistíme tepelný komfort

- je-li to zapotřebí, přivoláme odbornou pomoc na tísňové lince 155

- provádíme kontrolu základních životních funkcí (stav vědomí, dýchání)

Nejdůležitější částí ošetření zlomenin je znehybnění postižené části těla. Pokud ovšem postiženého netransportujeme a čekáme u něj na příjezd posádky záchranné služby, bývá vhodnější znehybnění neprovádět.

Důvodem je to, že záchranáři zajistí znehybnění odborně, navíc předtím zraněnému podají léky tišící bolest.

Pokud zraněného musíme přenášet nebo jej transportujeme sami, například při zlomenině horní končetiny, je naopak nutno znehybnění vždy provést. Znehybnění provádíme přiložením dlahy upevněné obvazem (šátkem). Dlahou musí být zpevněny dva sousední klouby (nad a pod zlomeninou).

Často se setkáváme se situací, kdy nemáme k dispozici žádné pomůcky ke znehybnění. V tomto případě je možno improvizovat a ke znehybnění poraněné dolní končetiny použít například druhou – zdravou – nohu. Končetiny se k sobě přifixují třeba za pomocí složených trojcípých šátků či jakékoliv látky.

V případě podezření na poraněnění páteře s postiženým manipulujeme co nejméně. Této problematice se budeme věnovat v jednom z dalších dílů našeho seriálu.

Tým záchranářů, který dorazí na místo události, u postiženého provede nejprve rychlé celkové vyšetří. Zajistí přístup do cévního řečiště, podle potřeby podají léky proti bolesti, případně infúzní roztok a postiženou končetinu znehybní prostřednictvím speciálních pomůcek. Profesionální záchranáři mají ve své výbavě pomůcky, kterými dokážou dokonale znehybnit postiženou část našeho kosterního systému. Mezi tyto pomůcky patří:

• klasické (Kramerovy) dlahy

• vakuové dlahy

• vakuová matrace

• krční límce

• speciální vyprošťovací rám

Posádka záchranné služby poté pacienta transportuje do nemocnice, a to zpravidla na nejbližší chirurgickou či traumatologickou (úrazovou) ambulanci. V závažných případech jsou pacienti směřováni na urgentní příjem fakultní nemocnice a k takovémuto transportu je především vzhledem k jeho rychlosti a šetrnosti často využívána letecká záchranná služba.

Teprve v nemocnici je po provedení rentgenových a dalších vyšetření stanoven postup definitivního ošetření a léčení zlomeniny.

Příběh z praxe:

Posádka rychlé lékařské pomoci byla volána k dopravní nehodě nákladního automobilu nedaleko Ostravy. Vozidlo se čelně střetlo s jiným, které mu nečekaně zkřížilo cestu. Hlášeno bylo těžké zranění jednoho člověka. Po příjezdu na místo záchranáři slyšeli křik zraněného řidiče z kabiny vozu. Ta byla značně zdeformovaná a lidé stojící okolo neměli žádnou možnost postiženému pomoci. Také záchranáři museli počkat, až hasiči rozstříhají dveře automobilu. Poté lékařka se zdravotnickým záchranářem vnikli do kabiny náklaďáku a muži podali léky tišící bolest. Poté hasiči pokračovali v uvolňování řidičova těla, které bylo dolními končetinami zaklíněno pod přístrojovou deskou. Teprve pak bylo možno muže z vraku vozidla opatrně vytáhnout, lékařka ještě před tímto úkonem rozhodla o uvedení pacienta do narkózy.

Další vyšetření po vyproštění ukázalo, že řidič utrpěl několikanásobné zlomeniny obou dolních končetin, z nichž jedna byla otevřená. Pacient byl po ošetření předán v nemocnici s vážným zraněním.

V tomto případě nebylo možno v rámci laické první pomoci udělat nic víc, než okamžitě přivolat záchrannou službu a hasiče. Minuty do příjezdu profesionální pomoci se pak v situaci, kdy jsou svědkové na místě prakticky bezmocní, zdají velmi dlouhé.

Možnosti znehybnění u jednotlivých druhů zlomenin

Hlava a krk

- krční límec

- pytle s pískem nebo pevné polštáře + fixace

- náplast, popruh přes čelo k pevné podložce

Horní a dolní čelist

- prakový obvaz na bradu

- náplasťový obvaz

- krční límec

Lopatka, klíční kost a luxace (vymknutí) ramenního kloubu

- závěs na trojcípém šátku

- fixace elastickým obinadlem

Pažní kost a předloktí (vymknutí loketního kloubu)

- vakuové dlahy

- Kramerovy dlahy

- fixace paže k hrudníku trojcípými šátky nebo elastickým obinadlem

Kosti zápěstí, ruky a prstů (vymknutí zápěstí)

- vakuové dlahy

- Kramerovy dlahy

- trojcípý šátek – závěs

Kyčel a krček kosti stehenní

- vakuová matrace

- dlaha ze zdravé končetiny

Stehenní kost

- vakuová dlaha

- Kramerovy dlahy

- dlaha ze zdravé končetiny

Kosti bérce, kotníku a nohy

- vakuové dlahy

- Kramerovy dlahy

- dlaha ze zdravé končetiny

Autoři:

Lukáš Ludwig, DiS.

MUDr. Jana Polláková

PhDr. Lukáš Humpl