11.6.2010 Zásahy záchranné služby v souvislosti s vedry
PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 11.06.2010 12:26:20 - verze pro tisk
Posádky záchranné služby v Moravskoslezském kraji nezaznamenaly v posledních horkých dnech výrazněji zvýšený počet událostí, k nimž musely vyjíždět. Počet události během čtyřiadvaceti hodin byl ve čtvrtek necelých 260, což je jen mírně vyšší počet, než činí celoroční průměr událostí za den.
Záchranáři zasahovali u celého spektra obtíží, o něco častěji u kolapsových stavů, které během čtvrtka postihly dvacítku pacientů v kraji. Šlo zejména o osoby vyššího věku, zpravidla starších šedesáti let. Jednoznačně nelze říci, že tyto kolapsové stavy souvisely pouze s přehřátím a vedrem. Tropické teploty mohou přispívat také ke zhoršení chronických obtíží, s nimiž se postižený léčí, jako jsou srdečně cévní choroby, epilepsie, diabetes, a řada dalších, postižení pak v souvislosti s tím mohou zkolabovat.
V horkých dnech je obecně vhodné zvážit míru fyzické zátěže a také její načasování (ne přes poledne, kdy je teplota nejvyšší, ale třeba v ranních či večerních hodinách). To platí pro všechny – nejen děti a seniory či nemocné, což jsou skupiny, které jsou zvýšeně ohrožené. Potřebné je rovněž přizpůsobit vedrům i způsob oblékání. Zdánlivě samozřejmé rady lidé často nerespektují. Příkladem může být senior, kterého ve čtvrtek záchranáři ošetřovali. Téměř osmdesátiletý muž se vydal v dopoledních hodinách na kole do obchodu. Během cesty se mu udělalo nevolno, pomoci mu museli přítomní svědkové a poté také posádka záchranné služby. Ve velmi teplém počasí měl na sobě košili a bundu, byl silně zpocený...
Zapotřebí je pamatovat na zvýšenou potřebu příjmu tekutin, které pocením ztrácíme. Dospělý by měl za den vypít 2-3 litry. Seniorů a dětem je vhodné tekutiny nabízet aktivně a přimět je k pití i v případě, že žízeň nepociťují.