14.2.2011 KZOS Ostrava má za sebou prvních pět týdnů plného provozu


PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 14.02.2011 20:23:04 - verze pro tisk

Prvních pět týdnů plného provozu má za sebou Krajské zdravotnické operační středisko ÚSZS MSK. Dispečeři záchranné služby se do nových prostor v budově Integrovaného bezpečnostního centra (IBC) přestěhovali na začátku ledna letošního roku. Společný dispečerský sál sdílí zdravotníci se všemi dalšími operátory složek Integrovaného záchranného systému (IZS).

I přes velmi obtížný přechod z okresních středisek na krajské operační řízení zajišťují dispečeři záchranné služby příjem všech linek tísňového volání 155 z území Moravskoslezského kraje.

Foto: ÚSZS MSK

 

Zpravidla osmičlenná směna zdravotnických operátorů musí zvládnout nejen příjem a zpracování tísňové výzvy, tedy zjistit, o jakou událost se jedná, rozhodnout o její naléhavosti a nejvhodnějším způsobu řešení. Úkolem operátorů je také vysílání posádek, komunikace s nimi a se zdravotnickými zařízeními, do nichž sanitní vozy s pacienty na palubě následně míří.

Během prvních pěti týdnů obsloužili operátoři celkem 12 790 příchozích hovorů, což znamená v průměru 365 volání za čtyřiadvacet hodin. Z toho byly zhruba tři čtvrtiny hovorů na tísňových linkách. Dalších několik tisíc odchozích volání vedli operátoři s posádkami či dalšími složkami IZS.

 

 

Krajská působnost operačního střediska se ukázala jako výhodná již v řadě případů, které dispečeři v posledních týdnech řešili. Z posledních událostí to bylo například náhlé selhání základních životních funkcí u ženy na Frýdecko-Místecku. Záchrannou službu přivolal její manžel, který také podle telefonických instrukcí operátorky KZOS započal s laickou první pomocí a oživovacími pokusy. Na pomoc pacientce vyjela nejbližší zdravotnická posádka. V tu dobu však v oblasti nebyla dostupná posádka s lékařem, protože všechny právě zasahovaly na jiných místech. Operátor, protože měl přehled o posádkách v celém MS kraji, proto ihned využil ostravský vrtulník LZS, který vzletěl k postižené. Oběma týmům se následně opravdu podařilo obnovit srdeční činnost ženy. Vyslání vrtulníku bylo velmi rychlé a pružné – nevyžadovalo další dotazy na jeho použitelnost a přehlašování dat potřebných ke vzletu, jako tomu bylo ještě nedávno při okresním systému řízení.

Foto: ÚSZS MSK

 

Jiným příkladem může být situace z ledna, kdy došlo ke zranění mladého muže v lesnatém terénu v Ostravě-Třebovicích. Pacienta bylo nutno nejprve v nočních hodinách nalézt, protože jeho polohu nebylo možno přesně určit. Do akce se kromě záchranné služby zapojila také Městská policie Ostrava a hasiči. Během vyhledávání postiženého probíhala úzká součinnost mezi operátory; informace mezi složkami IZS bylo možno prakticky ihned předávat. Vážně zraněného muže se díky tomu podařilo po několika desítkách minut skutečně nalézt, zajistit jeho ošetření a transport do nemocnice.

 

Operátoři Hasičského záchranného sboru, Policie České republiky i ÚSZS MSK jsou nyní v bezprostředním kontaktu. Přesto je třeba zdůraznit, že v situaci náhle vzniklého úrazu či nemoci, kdy je zapotřebí přivolat záchrannou službu, zůstává v naprosté většině případů jednoznačně nejvýhodnější volit číslo 155.

Důvodů je hned několik:

V kontaktu s volajícím bude ihned operátor se zdravotnickým vzděláním, který je schopen neprodleně učinit vše potřebné pro vyslání vhodné posádky ÚSZS MSK. Telefonujícímu, pokud je to potřeba, také poradí v postupu poskytnutí první pomoci. Volající již není dále přepojován, ani nemusí znovu jinému operátorovi opakovat, co se stalo.