Zánět hrtanové příklopky – akutní epiglotitida

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 30.05.2008 10:48:15 - verze pro tisk

V jednom z minulých dílů rubriky jsme se zabývali problematikou akutní laryngitidy - zánětu hrtanu. Tentokrát budeme hovořit o onemocnění, které je podobné, jeho průběh a příznaky však bývají odlišné.

Akutní epiglotitida je závažné onemocnění. Jedná se o bakteriální zánět hrtanové příklopky, který je způsoben nejčastěji Haemofilem influenzae B. Při rozvoji tohoto onemocnění dochází velmi rychle k výraznému prosáknutí příklopky zánětem. Toto prosáknutí může během několika hodin uzavřít vchod do hrtanu a způsobit udušení postiženého, či způsobit dlouhodobější nedostatek kyslíku a trvalé poškození mozku pacienta.

Z tohoto důvodu je nezbytná okamžitá léčba antibiotiky. Onemocnění se v minulosti vyskytovalo nejčastěji u dětí mezi prvním a čtvrtým rokem věku. Má celoroční výskyt, nikoliv sezónní charakter jako laryngitida.

Od roku 2001 se začalo proti tomuto onemocnění (resp. proti jeho původci - bakterii Haemophilus infuenzae sérotyp B) povinně očkovat. Očkovací látka je přidána k původní trivakcíně "záškrt + tetanus + černý kašel", takže nyní se očkuje tetravakcínou "záškrt + tetanus + černý kašel + infekce vyvolané H. influenzae".

Nyní je proto výskyt této nemoci u dětí spíše raritou, ale může se vyskytnout u starších (neočkovaných) dětí i u dospělých.

Příběh z praxe:

U mladého muže se náhle zhoršil jeho zdravotní stav. Kromě vysoké horečky pociťoval prudkou bolest v krku, nebyl schopen polknout sliny. Dýchání se stalo namáhavým, cítil se celkově schvácený. Protože se obtíže zhoršovaly, po nějaké době požádal své sousedy, zda by jej mohl někdo odvézt k lékaři. Soused tedy muže naložil do svého automobilu, a zamířil k ordinaci pohotovostního lékaře v nemocnici. Na schodech před pohotovostí však postižený náhle zkolaboval, došlo k zástavě oběhu.

Na místo ihned vyjela posádka záchranné služby, které se při resuscitaci podařilo obnovit srdeční činnost pacienta. Záchranáři muže předali na anesteziologicko-resuscitační oddělení, kde však postižený zemřel. Vlivem nedostatku kyslíku došlo k otoku mozku, který přes veškerou péči zdravotníků vedl ke smrti.

Příznaky

• epiglotitida vzniká náhle z plného zdraví

• horečka, obvykle kolem 39 - 40° C

• bolesti v krku, pro kterou pacient nemůže polykat - proto mu vytékají sliny z úst

• bolestivý je i zevní tlak na krk při vyšetření pacienta

• postižený se brání kašli, který je rovněž bolestivý

• bledá pokožka, někdy promodrání rtů a okolí úst

• neklid či naopak apatie (nejeví zájem o okolí)

• namáhavé dýchání – obtížný je zvláště nádech; dýchání je pomalé

• pacient sedí, je spíše v předklonu, neboť v této pozici se mu lépe dýchá (prosáklá hrtanová příklopka ještě neuzavírá zcela dýchací cesty)

• tichý, huhňavý hlas

• postižený si odmítá lehnout

• rozvoj choroby trvá řádově hodiny - na rozdíl od virové laryngitidy, kde je nástup velmi rychlý, v řádu minut

První pomoc:

• chladný, zvlhčený vzduch

• na krk přiložíme ledový obklad

• pacietna uklidňujeme

• polohování - v sedě či polosedě

• zajištění základních životních funkcí, v případě potřeby resuscitace

• neváháme s vyhledáním lékařské péče

Pozor!

Pokládat pacienta na znak doma či při transportu do nemocnice by bylo hrubou chybou !!!

Co udělá záchranná služba

Pokud k pacientovi vyjede záchranná služba, posádka jej po stanovení diagnózy a prvotním ošetření přepraví nejspíše na oddělení ORL. Transport do nemocnice probíhá zásadně v sedě, lékař podá k inhalaci kyslík s adrenalinem. V případě nutnosti jsou prováděny život zachraňující úkony.

Pamatuj!

Při podezření na rozvoj akutní epiglotitidy neváháme s okamžitým zajištěním lékařské péče.

Jak probíhá léčba v nemocnici

Obvykle je nezbytné a také život zachraňující provedení tzv. endotracheální intubace. Jedná se o zavedení rourky do průdušnice, čímž se zajistí dýchání. Tuto rourku lze obvykle po zvládnutí akutního stavu asi do dvou dnů vyjmout. Další léčbou je podání vhodných antibiotik.

Při včasném rozpoznání onemocnění a správném postupu léčby je i přes závažnost stavu prognóza velmi dobrá.

Prevence

Prevencí tohoto onemocnění je již zavedené očkování.

Příběh z praxe:

Maminka u svého desetiměsíčního dítěte zjistila náhlou změnu zdravotního stavu: Přítomnost dušnosti a horečky okolo 40°C. Nápadné byly sliny, jež dítěti vytékaly z úst, zduřelý krk a neobvyklá, nepřirozená apatie.

Žena neváhala a obrátila se o pomoc ke své sousedce, která je lékařka. Ta dítě vyšetřila, rozpoznala rozvoj závažného onemocnění a ihned přivolala záchrannou službu. Posádka zajistila základní ošetření, podala zvlhčený kyslík a dítě pod dozorem lékaře transportovala na oddělení ORL spádové nemocnice.

Zde na zákrokovém sále provedli lékaři intubaci dýchacích cest a dítě bylo vrtulníkem letecké záchranné služby přepraveno na specializované dětské pracoviště do Fakultní nemocnice v Ostravě.

Po nasazení léčby antibiotiky se po několika desítkách hodin stav výrazně zlepšil; dítě mohlo být nakonec bez dalších následků propuštěno do domácí péče.

Autoři:

MUDr. Martina Nováková

MUDr. Jana Polláková

MUDr. Nataša Vavrlová

PhDr. Lukáš Humpl