Nemoc z přehřátí


PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 23.07.2008 23:45:07 - verze pro tisk

O nemoci z přehřátí hovoříme v souvislosti s celkovým poškozením organismu tepelnou energií. Lokálním působením tepla vznikají popáleniny. Podle příčiny vzniku se nemoc z přehřátí dělí na úpal a úžeh.

 

Úpal

Vzniká z důvodu nedostatečného odvodu tepla z organismu, dochází k selhání termoregulace a přehřátí organismu, spojené s dehydratací. Zpravidla se jedná o přehřátí při fyzické námaze, práci. Tato situace nastává nejčastěji, když se člověk pohybuje v nadměrně vlhkém a horkém prostředí jako je například skleník a nebo pracuje v neprodyšném ochranném obleku za vysokých okolních teplot, jako jsou kupříkladu obleky pro práci s nebezpečnými látkami u hasičů. Mezi typické příznaky úpalu patří zvýšení tělesné teploty k hodnotám okolo 40°C, zarudnutí v oblasti obličeje, postižený má pocit žízně. Tento stav může vyústit k vážným poruchám vědomí.

 

Foto: Internet

Úžeh

Úžeh bývá spojen s letními volnočasovými aktivitami. Vzniká nadměrným vystavením obnaženého těla, především trupu a hlavy, slunečnímu záření. Nechráněná kůže je lokálně postižena povrchními popáleninami, nadměrným pocením se ztrácí voda a ionty, rozvíjí se dehydratace. Nechráněná hlava je přehřátá, teplem dochází ke dráždění mozkových obalů, což se může projevit nevolností a zvracením. V těžších případech nastává porucha vědomí, s křečemi celého těla. Tyto příznaky mohou nastoupit i několik hodin po vystavení se slunečnímu záření. Rizikovou skupinou jsou děti, lidé pod vlivem alkoholu a nebezpečné může být i usnutí na přímém slunci.

 

Dalšími příznaky u obou postižení mohou být bolesti hlavy a zrychlený puls. Nejvíce ohroženými skupinami jsou děti a senioři.

 

Příběh z praxe:

Čtyřletá dívenka byla jednoho horkého letního dne se svou maminkou na koupališti. Dítě se prakticky po celou dobu pohybovalo na slunci.

Foto: ÚSZS MSK

Večer po návratu domů si začalo stěžovat na bolesti bříška, začalo také zvracet. Později se přidaly také bolesti hlavy. V jedné chvíli došlo u dívky k poruše vědomí, která byla doprovázena křečemi celého těla.¨

Vyděšená maminka přivolala záchrannou službu. Záchranáři malou pacientku ošetřili a lékař vyslovil podezření na úžeh a křeče z přehřátí. Dítě navíc po většinu dne nemělo pokrývku hlavy a podle maminky pilo tekutiny „jako obvykle“, což rozhodně při celodenním pobytu na slunci nestačilo.Dívenka byla předána do péče dětského oddělení v nemocnici.

Další vyšetření potvrdila, že obtíže vznikly přehřátím organismu. Dítě tak mohlo být zakrátko propuštěno domů bez nutnosti další léčby. Maminka byla zdravotníky poučena o vhodných opatřeních při pobytu malého dítěte na slunci.

 

 

Jak správně pomoci

• Základem je dostat postiženého z působení zdrojů tepla, zajistit přísun čerstvého vzduchu

• Vhodné je fyzikálně zchladit postiženého, tzn. studený, mokrý obklad na čelo, trup, do třísel, event. studená sprcha

• Podáváme opakovaně v menších dávkách chladné přisolené nápoje, nejlépe minerálky

• Lokální popáleniny po zchlazení můžeme ošetřit např. sprejem na popálenou pokožku (Panthenol)

• Pokud je postiženým dítě, mělo by být vždy vyšetřeno lékařem

Foto: Internet

 

 

Prevence

• Pokrývka hlavy na přímém slunci

• Dostatečný přísun tekutin

• Používání ochranných opalovacích krémů s dostatečným UV faktorem

• Omezení slunění v době nejintenzivnějšího poledního žáru.

 

 

 

 

Autoři:

Bc. Lukáš Konečný

PhDr. Lukáš Humpl