Zevní krvácení


PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 28.08.2008 16:49:48 - verze pro tisk

Poskytování základní první pomoci u osob postižených náhlou velkou ztrátou krve je mimořádně náročné na pohotovost a zručnost. Navíc je téměř vždy prováděno za dramatických okolností. Váhání a prodlení s pomocí může znamenat, že potenciálně zachranitelný člověk vykrvácí ještě před dojezdem záchranné služby.

Krvácení je ztráta krve, ke které dochází z tepen, žil, kapilár nebo kombinací různého typů cév. Celkové množství krve je úměrné hmotnosti člověka - nejméně 4 litry (drobná žena) až 7 litrů (muž přesahující 100 kg hmotnosti). Náhlá ztráta přesahující třetinu objemu krve vede k rozvoji šoku, ztráta nad 50% je zpravidla smrtelná.

 

Typy krvácení

cviceniIZSbusHlucin (30).jpg

 

Zevní krvácení z tělesných ran je viditelné a ošetřitelné.

Vnitřní krvácení uvnitř tělesných dutin je řešitelné většinou pouze operací.

Krvácení z tělesných otvorů může být částečně řešitelné.

Život postiženého je ohrožen především při masivním zevním krvácení, kdy je porušena stěna tepny a jasně červená krev z rány stříká nebo rytmicky vytéká. Zraněný je výrazně bledý, opocený, malátný. Jeho tep je zrychlený nad normální hodnoty, které se pohybují mezi 60 až 80/min. Oděv může být nasáklý krví, na zemi bývá kaluž krve. Pokud takto postiženému není poskytnuta ihned adekvátní první pomoc, během několika minut vykrvácí.

 

Příběh z praxe:

Muž při pádu na motocyklu si způsobil pouze tržnou ránu na dolní končetině, která byla asi 3 cm dlouhá a nepříliš výrazně krvácela. Kolemjedoucí řidič zastavil, aby zraněnému poskytl první pomoc. S jejím poskytováním ovšem evidentně příliš zkušeností neměl, neboť ránu ošetřil takto: Jedno pryžové zaškrcovalo naložil nad ránu a druhé (patrně pro jistotu) ještě pod ránu. Toto řešení zvolil pochopitelně absolutně nevhodně, k ošetření v tomto případě zcela dostačovalo přiložení sterilního krytí. Nic nenasvědčovalo pro přítomnost tepenného krvácení. Zaškrcovadla byla navíc naložena opravdu důkladně, takže v tomto případě pacienta vlastně ohrožovala, protože znemožňovala průtok krve dolní končetinou. Odborná pomoc naštěstí přijela rychle a záchranáři ošetření uvedli na správnou míru.

 

Jak správně zareagovat u masivního krvácení

Foto: Internet

Intenzivní zevní krvácení lze efektivně zastavit třemi způsoby:

1) Stlačení cévy v ráně – vhodné jako první reakce, ihned při prvním kontaktu s postiženým. Provede se tak, že svými prsty ucpeme krvácející ránu, pokud je rána větší, překryjeme ji svou dlaní a přitlačíme druhou rukou. Pro vlastní ochranu doporučujeme nasadit si gumové rukavice (např. z autolékárničky).

 

2) Tlakový obvaz - je tvořen vrstvou krytí, savou vrstvou a obvazem. Tlakovým obvazem můžeme stavět krvácení na končetinách a hlavě, na jiných částech těla tímto způsobem nelze docílit stlačení. Po přiložení krycí a savé vrstvy musí být provedena pevná fixace obvazem. Pokud obvaz začne prosakovat krví, můžeme přiložit další tlakový obvaz a opět pevně fixovat. Při ošetřování končetiny zraněného položte na zem a zvedněte končetinu nad úroveň srdce, snížíte tím krevní ztrátu.

 

3) Zaškrcení končetiny – tuto techniku lze aplikovat pouze na končetinách, a to v oblasti paže nebo stehna (na bérci a předloktí jsou dvě kosti, tepny procházející mezi nimi nelze zaškrcovadlem stlačit). Optimální pomůckou pro zaškrcení je originální pryžové zaškrcovalo ( 4 cm široké a 50 cm dlouhé), ale improvizovat můžeme např. páskem, kravatou, šátkem. Nevhodný je provaz, lano, drát… Nakládáme jej vždy mezi srdce a ránu, pokud možnou na holou pokožku, ale přes tričko, košili. Vždy provádíme několik otoček kolem končetiny v šíří kolem 5 cm. Zaškrcovadlo používáme pouze v nutném případě, zpravidla tam, kde krvácení nelze zastavit tlakovým obvazem.

Alternativním způsobem, jak zastavit zevní krvácení je stlačení tlakových bodů. Jejich použití ovšem vyžaduje částečné anatomické znalosti, tudíž je pro základní první pomoc nevhodné.

 

krvácení.JPG

 

Příběh z praxe:

Dvanáctiletý hoch si způsobil řeznou ránu s poraněním tepny na předloktí o rozbitou skleněnou výplň dveří. Pohled na chlapce, z něhož prudce vytékala krev, byl hrozivý. Otec dítěte však přesto zareagoval duchapřítomně. Nejprve silně krvácející ránu stlačil vlastními prsty. Poté přiložil na ránu čistou utěrku a obmotal elastickým obinadlem. Syna položil na záda a ruku zvedl. Neprodleně přivolal posádku záchranné služby.

Záchranáři chlapce, jehož poranění bylo v rámci laické první pomoci výborně ošetřeno, transportovali na chirurgické oddělení do nemocnice, kde lékaři provedli definitivní ošetření rány.

 

 

 

 

 

 

Autoři:

Bc. Lukáš Konečný

PhDr. Lukáš Humpl