Vnitřní krvácení

PhDr. Lukáš Humpl, mluvčí ZZS MSK, 26.01.2009 10:08:15 - verze pro tisk

Při krvácení dochází k úniku krve z tepen, žil nebo vlásečnic. Dle lokality krevní ztráty jej rozdělujeme na zevní krvácení, vnitřní krvácení a krvácení z tělesných otvorů. O krvácení zevním jsme pojednávali v jednom z minulých dílů.

Za vnitřní krvácení se považuje krevní ztráta do tělesných dutin a tkání. Mezi nejvydatnější zdroje vnitřního krvácení patří orgány dutiny břišní – slezina, játra. Méně časté je krvácení z cév dutiny hrudní. Na vnitřní krevní ztrátu je důležité také myslet u zavřených zlomenin dlouhých kostí – stehenní, pažní kosti a pánve.

Odhad krevních ztrát u vybraných poranění:

• Zlomenina pažní kosti 100 – 800 ml krve

zlomenina stehenní kosti 500 – 2500 ml

zlomenina pánve 2500 – 5000 ml

• Poranění nitrobřišních orgánů 1500 - 2000 ml (případně celý krevní objem)

• Poranění hrudníku 500 – 700 ml

Příznaky vnitřního krvácení

• V důsledku krevní ztráty klesá postiženému krevní tlak, srdeční akce se zrychluje, je bledý, opocený, neklidný, dochází k rozvoji šoku z velké krevní ztráty (tzv. hemoragického šoku).

• Důležité je zjistit mechanismus vzniku úrazu, např. náraz hrudníku na palubní desku, pád ze stromu, a pod.

• Všímáme si modřin v oblasti poranění, vzedmutí a tuhosti břišní stěny, vykašlávání a zvracení krve. Při poranění vylučovacího systému může být krev přítomna v moči.

Jak postiženému pomoci

• Vhodná poloha – při podezření na nitrobřišní krvácení postiženého ukládáme na záda s vypodložením dolních končetin a hrudníku, čímž dojde k uvolnění napjaté břišní stěny.

U poranění hrudníku je vhodné dát zraněného do polosedu.

• Imobilizace zlomenin znamená úlevu od bolesti

• Přivolání odborné pomoci – Záchranná služba (tel. 155); transport takto zraněného vlastním vozem do nemocnice je zcela nevhodný

• Tepelný komfort zajistíme přikrývkou, termofólií

• Uklidnění postiženého a zajištění klidného prostředí, pokud to situace dovolí

Pozor!

V případě, že postižený ztratí vědomí, musíme jej uložit na bok do zotavovací polohy (dříve stabilizovaná poloha).

Příběh z praxe :

Asi čtyřicetiletý cyklista při nájezdu na obrubník padá z kola přes řídítka na zem. Během pádu narazil břišní krajinou na řídítka. Po nehodě zůstal při vědomí, ale stěžoval si na prudkou bolest břicha. Kolemjdoucí žena zareagovala rychle a správně. Zraněného po základním laickém vyšetření uložila na záda s vypodloženými dolními končetinami a hrudníkem. Dále jej také přikryla svým kabátem a přivolala pomoc.

Lékař záchranné služby, který přijel na místo, vyslovil podezření na poranění nitrobřišních orgánů a vnitřní krvácení. Postiženému klesal krevní tlak a rozvíjel se u něj šokový stav. Břicho bylo při vyšetření tuhé a zvětšené, na pohmat velmi bolestivé. Záchranáři provedli lékařskou první pomoc a zraněného transportovali do nemocnice. Další vyšetření potvrdila probíhající vnitřní krvácení a pacient musel být urgentně operován. Poraněna byla játra a stav postiženého byl vážný. Díky nepodcenění obtíží mohl být muž rychle v odborné péči a včas operován. Po delší rekonvalescenci se tak mohl vrátit do plnohodnotného života.

Autoři:

Bc. Lukáš Konečný

PhDr. Lukáš Humpl